Vzhledem ke skutečnosti, že jsme sem jeli za jediným účelem a to pod vodu, nad vodou se toho moc neodehrávalo. Zvlášť když jsme byli v podstatě uprostřed ničeho. Aktivity se tak omezily na tři návštěvy Aqaby, vzdálené několik kilometrů a rovněž tři návštěvy jakéhosi resortu, který byl cca 15min pěšky podél silnice, kam jsme šli jednou do restaurace a 2x na nákup piva. Večer pak končil s plechovkou, nebo lahví nějakého alkoholu na terase, v obležení koček.
V zásadě si vybavuji pouze několik fragmentů, které mi utkvěly v hlavě. Jedním z nich byla právě návštěva resortu, kdy jsme šli bez Jirky podél silnice a já s Ondrou jsme si kopali nějakou poměrně velkou plastikovou pikslou a náramně se u toho bavili. Zvlášť ve chvíli, kdy jsme zjistili, že se tím dá přestřelovat Markéta. Já jsem jedním naprosto skvělým trikem z rozběhu, při pokusu o nakopnutí piksly do ní omylem šlápnul, nazula se mi na botu a já obloukem zaletěl i s pikslou na noze vedle rozestavěného mostku. Michal to sledoval s výrazem naprostého opovržení nad počínáním puberťáků a Markéta se hihňala. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to naprosto zbytečný příběh.
Druhý měli na svědomí všichni a začínal ve chvíli, kdy přiběhl Ondra a jal se mi vypravovat poměrně chatrný příběh, s dramatickým tńem v hlase, že mnou zaplacená záloha kartou se nezaúčtovala a je nezbytně nutné, abych teď hned došel na recepci to řešit. Nezdálo se mi to. Ale neměl jsem co dělat, pivo došlo, tak jsem následoval Ondru, který z nepochopitelného důvodu šel několik kroků přede mnou. Na recepci nečekal platební terminál, ale buchta se svíčkou, celá naše parta v čele s Ondřejem, který měl zasloužený vítězoslavný úsměv na tváři, a část personálu. Co mi není jasné je, jak se jim podařilo sehnat narozeninové čepičky. Každopádně děkuji, bylo to milé.
Nebudu natahovat nenatahovatelné, podívejte se na fotky.
Fotogalerie
48 fotek
Komentáře
Zatím žádné komentáře